BLOG O PRÁVU A EKONOMII

Ja si rypnu do tve interpretace  Fagan, Zimring, a Johnson.

Priznavam se, ze clanek jsem necetl, ale myslim, ze si vystacim s pohledem na tabulky a grafy.

1) Budu se divat jen na grafy, protoze tabulky obsahuji totalne misspecifikovane OLS regrese - to nema ani smysl komentovat. Poznamku "ekonomický žurnál to dnes asi neotiskne" bych zmenil na "urcite neotiskne", urcite ne v teto podobe, leda ze by se zblaznili.

2) "Obě města mají v podstatě stejnou míru vražd a také sledují stejné výkyvy v jednotlivých letech"

Ano, kdyz se podivame na graf 5, vidime v obou mestech pomerne vysokou miru vrazd v letech 1967-1990 a potom setrvaly pokles v letech 1990-2007. Kdyz vsak tyto trendy z dat odecteme, nezda se mi, ze bych videl "stejne vykyvy v jednotlivych letech". Vime sice, ze kriminalita souvisi s hospodarskym cyklem, takze nejaka korelace by davala ekonomicky smysl, ale ze bychom videli neco prave v techto datech, to tedy nevim.

Argument, ze podobna hladina poctu vrazd v obou zemich podporuje hypotezu, ze mira udelovani trestu smrti neovlivnuje pocet vrazd, neberu. Hladina poctu vrazd je endogenni - spolecnost si muze stanovit "prijatelnou" hladinu poctu vrazd a jedna spolecnost ji dosahne treba hrozbou trestu smrti, jina treba vyssimi vydaji na policii a vetsi objasnenosti pripadu.

3)  "Z dat se dá vydetektovat drobný pokles vražd v Singaporu v době masivního rozšíření poprav v polovině devadesátých let - v řádu 0.04 vraždy na 1 popravu."

Ja naopak vidim v grafu 3 a 4 pokles poctu vrazd v letech 1989-1992 na polovinu, pomerne presne souvisejici s velkym narustem vykonanych trestu smrti v letech 1992-1996 (lag se da vysvetlit treba dobou od vykonani trestneho cinu do vykonani popravy).

4) Situace v Singapuru v letech 1989-1996 je prakticky jedinym hodnotnym datovym bodem pro celou analyzu. A prave toto obdobi nahrava argumentu, ze trest smrti hraje roli. Zamerne rikam "nahrava", protoze takova zmena pristupu k potirani kriminality musela byt zcela urcite doprovazena spoustou dalsich opatreni, takze z prezentovanych dat toho moc rict nedokazeme.

5) Graf 5 ukazuje, ze v obou zemich doslo k poklesu miry vrazd po roce 1990. Ale v Singapuru byl pokles rychlejsi. Mozna to bylo prave kvuli masivnimu zvyseni udelenych (a vykonanych) trestu smrti.

6) Znovu rikam, ze vsechno vyse napsane nijak silne nepodporuje hypotezu, ze by trest smrti hral vyznamnou roli. Ale tvuj zaver "říká dost o tom, že trest smrti opravdu asi není výrazně určujícím faktorem počtu vražd" je podle me jeste vice nepresny - o tom, ze by trest smrti NEhral vyznamnou roli, vypovida clanek jeste mene. Podle me si z te analyzy nemuzeme odnest skoro nic.

7) (mimo tema vyse uvedenych poznamek a spise pro ostatni ctenare) Jsem toho nazoru, ze ve vyspelych demokratickych zemich existence nebo neexistence trestu smrti nehraje v podstate zadnou roli. Ale ne proto, ze by snad principialne nefungoval, ale proto, ze sance na jeho vykonani je v rozvinute zemi naprosto miziva (a to i kdyz se podivame treba na Texas). Spolecenske naklady na vykonani trestu smrti jsou v demokraticke zemi tak vysoke (jak jsme se o tom i spolecne bavili), ze se spolecnost trestum smrti brani (a je to take dobry duvod pro jeho zruseni).