Nižší daně pro rodiny s dětmi, vyšší pro bezdětné. Opravdu?

Vložil Libor Dušek, Čt, 06/08/2009 - 11:57

Politickým trendem současnosti je, že když už se mají zvyšovat daně, tak bezdětným lidem, zatímco rodiny s dětmi jsou vyšších daní ušetřeny nebo jim je dokonce přidáno. Aktuální návrh KDU-ČSL je čistou ukázkou - snižuje slevu na dani pro bezdětné o 3,000 korun ročně; naopak rodiny se dvěma dětmi si kromě stávajících slev mohou odečíst dalších 9,996 ročně (a proporcionálně více, pokud mají 3 nebo 4 děti).

 

Na první pohled si rodiny s dětmi slušně přilepší. Na druhý, pozornější pohled je skutečný přínos razantně zredukován z prostého praktického důvodu: Na slevy za děti nemají nárok rodiny, které „mají nebo někdy měly děti", ale jen rodiny, které „vyživované dítě" momentálně mají. Rodina, která čtyři děti teprve plánuje nebo už je má odrostlé, je z pohledu daňových slev bezdětná. V těchto fázích života bude i rodina s mnoha dětmi platit vyšší daně, a pouze v letech, kdy děti plnoleté nejsou, na daních ušetří.

 

Nakolik to vychází v celoživotním pohledu? Vezměme „běžnou" rodinu, on i ona pracují 40 let a mají dvě děti, každé z nich je vyživované po dobu 19 let. Děti jsou dva roky od sebe, takže jen 17 let je rodina v režimu, kdy může uplatnit slevu na dani za obě děti. Další 4 roky může uplatnit slevu na jedno dítě a zbylých 19 let je „bezdětná". Předpokládejme dále, že pokud návrh KDU-ČSL bude přijat, tak bude platit po celou pracovní kariéru rodiny (tento předpoklad je nejméně realistický :). A nezapomínejme, že vyšší sleva na dani za jednotlivce se týká obou manželů, zatímco slevu na dítě může uplatnit ten jeden.

 

Takže: Za dobu 17 let rodina zaplatí na daních o 169,932 Kč méně (tj. 17 x 9996). Za dobu 19 let ale jako „bezdětná" zaplatí na daních o 114,000 Kč více (tj. 19 x 2 x 3000). (U jednoho dítěte se mají daně též mírně zvýšit, zde to ignoruji.) Čistý efekt je tedy jen cca 56 tisíc, což je stále pozitivní, ale výrazně méně, než kolik by si naivní volič mohl dovodit z novinových titulků. V podstatě jako by rodina daňovou úlevu pobírala jen pět a půl roku, a ne po celou dobu, co má děti.

 

Návrh lidovců perverzně dopadá na rodiny, které měly děti v polovině 90-tých let. Ty dnes budou moci slevu na dvě děti uplatnit už jen, ku příkladu, po 4 roky a dalších 15 let budou platit vyšší daně pro „bezdětné". Čistá celoživotní ztráta cca 50,000 Kč. Fundamentálně nevidím důvod proč dotovat rodiny, které rodí děti dnes (kdy dítě je spíše negativní externalitou vůči ostatním rodinám - např. vytlačuje ostatní děti z přeplněných školek) a zdanit rodiny, které porodily děti před 10-15 lety (kdy dítě bylo pozitivní externalitou - např. pomohlo udržet poloprázdnou školku v provozu).

 

Poučení? Dopad daní na příjmy či životní úroveň je nutné posuzovat v celoživotním hledisku. Spousta vládních programů formálně přerozděluje od mladých ke starým, od pracujících ke studentům, od rodin bezdětných k rodinám s dětmi, atd., ale de facto jen přesouvá peníze z jedné fáze života do jiné. Dopad na celoživotní příjmy konkrétního člověka bývá často minimální - pokud onen program funguje opravdu celý život. Naopak změny v těchto „mezigeneračních" programech dokáží arbitrárně některým ročníkům velké částky přidat a jiným sebrat.

 

PS: Dosavadní návrh lidovců, jak se zdá, jen mění pár čísel v zákoně. Šlo by ho samozřejmě upravit v detailech tak, aby opravdu splnil deklarované cíle bez výše diskutovaných perverzních dopadů. Např. nižší sleva na dani by mohla platit jen pro ty, co děti nemají a nikdy neměli, zatímco pro ostatní by platily současné slevy. 

 

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Vložil Lukáš Dvořák, St, 12/08/2009 - 19:40

Jak dlouho vydrželo společné např. zdanění manželů? Považuji to za pokračování vašeho textu "Penze od státu je jistota? Zapomeňte".

Vzhledem k změnám by to posuzovat z pohledu celého života bylo naopak "krátkozraké".

 

Vložil Zed (bez ověření), Čt, 13/08/2009 - 18:47

Já myslím, že je to záměr. V době, kdy mají lidé nezaopatřené děti, mají vyšší výdaje a limitované příjmy (např. jeden se stará o malé děti). Až děti odrostou rodiče se znovu dostanou do mnohem lepší finanční situace a mohou tedy platit vyšší daně.

Vložil Pavel (bez ověření), Po, 17/08/2009 - 09:39

Jisté je jen to, že co dnes, bylo státem přijato, dlouho nevydrží. Počítat to v dlouhodobějším horizontu má smysl jako argumentace při posuzování ano či ne, tady vidím dobré jednoduché logické zdůvodnění, že se státnímu aparátu jedná vždy o "co Vám dáme, to Vám jinde/jindy stejně musíme sebrat". Používat to z osobního hlediska je skutečně nesmyslné. Jediná jistota je nejistota. Osobně : My s ženou jsme měli obě děti právě v těch 90-tých letech a když si mladší známí stěžují na špatné podmínky, které jako rodina s dětmi mají, tak jim je porovnám na pár konkrétních příkladech s našimi tehdejšími podmínkami. Jsou z toho dost překvapení až v šoku. Myslím si, že ekonomický nebo "státní" kalkul v politických stranách neexistuje, tam je to jen o uvažování - Na jaký slib přitáhneme více voličů ?

Vložil Petr Kuhn, Út, 18/08/2009 - 06:13

Libore ja s tim návrhem takový problém nemám. Uznávám, že návrh má problematické dopady o kterých píšeš, ale

 

1/ Jakkoliv je nespravedlivé zdaňovat bezdětné rodiny, které děti plánují, tak pokud je daňová pobídka chytře nastavena a je dostatečně velká, tak je může motivovat takové rozhodnutí učinit dříve než později (vzhledem k omezené reprodukční době, to znamená větší porodnost). To jednoznačně chápu jako klad.

 

2/ Rovněž je nespravedlivé uzmout daňovou výhodu těm rodinám které mají odrostlé děti. Nicméně ani to mi nevadí, protože předpokládám že v době odrostlých dětí se residuální příjem takových rodin zvyšuje a daňová pobídka ztrácí svůj smysl.

 

---

 

U daní mi nejde ani tak o to aby byly spravedlivé jako spíš o to jak jsou efektivní vzhledem ke svým cílům ať už fiskálním (vybrat víc za méně) a motivačním (pobídnout k efektivnějšímu chování).

 

Na odlišné téma - vlastně mi tak nevadi mírná daňová progrese u zdanění příjmů fyzických osob. To za podmínky, že se tím vybere více a přitom to neničí motivace k efektivními chování (což myslím mírná progrese nedělá).

 

 

Vložil Petr Málek (bez ověření), Ne, 23/08/2009 - 06:12

"Dopad daní na příjmy či životní úroveň je nutné posuzovat v celoživotním hledisku" - nerozumím zcela, jak takové ponaučení má být uskutečněno. Prosím autora alespoň o krátkou odpoveď.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".