Reklama
Kovanicová D.:
Abeceda účetních znalostí pro každého
Benda V., Tomíček M.:
DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží
Jouza L.:
Zákoník práce s komentářem včetně aplikace občanského zákoníku
Čech P., Dědič J.:
Evropské právo společností
Bureš J., Drápal L., Havel B., Kučera F., Kuhn P., Rýdl T.:
Insolvenční zákon - komentář
Březinová H.:
Ekonomické aspekty insolvenčního zákona
Čech P., Dědič J.:
Obchodní zákoník - Komentář
Čech P., Dědič J.:
Evropská (akciová) společnost
Vedral J.:
Správní řád - Komentář
Vomáčková H.:
Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví)
Právní a ekonomické publikace
Nakladatelství POLYGON
Ekonomická efektívnosť alebo robustnosť?
Law and Economics tradične skúma inštitúcie z hľadiska ich ekonomickej efektívnosti v Káldor-Hicksovom zmysle. Tento prístup robí z ekonóma akéhosi dizajnéra inštitúcií, niekoho, kto ich môže pretvárať k lepšiemu. Táto dominantná paradigma však nutne robí veľmi optimistické predpoklady týkajúce sa práce ako zákonodarcov, tak aj tých, ktorí budú efektívne právne normy vynucovať. Predovšetkým predpokladá, že si nechajú od ekonómov poradiť a že nové ekonomicky efektívne vylepšenie právneho nebudú pri prvej príležitosti sabotovať, alebo ho nezneužijú na presadenie iných, podstatne menej žiaducich opatrení. Z týchto dôvodov si myslím, že je L&E nebude nikdy kompletné bez spojenia s „robustnou politickou ekonómiou."
„Robustnou politickou ekonómiou" rozumiem, v duchu môjho excentrického učiteľa, prístup, ktorý vychádza z existencie „worst case" scénara týkajúceho sa chovania ľudí. V istom zmysle ide o paralelu robustných metód v matematickej štatistike a ekonometrii. V ekonometrii sú známe podmienky, za ktorých nám metóda najmenších štvorcov poskytuje najlepší nevychýlený odhad hľadaného parametru. Ak tieto podmienky nie sú splnené, odhad prostredníctvom tejto metódy nebude mať tieto žiaduce charakteristiky. Podobne v L&E - ale aj v teórii optimálneho zdanenia či iných vetvách ekonómie nárokujúcich si radiť pri tvorbe verejnej politiky - ak sú splnené isté predpoklady týkajúce sa znalostí a benevolencie tvorcu politiky, tak sa môže bez debaty pristúpiť k hľadaniu spoločenského optima. Ak však tieto predpoklady splnené nie sú, tak sú možnosti teoretika L&E napríklad chicagského štýlu značne obmedzené. A myslím si, že tieto predpoklady nie sú splnené skoro nikdy. Nielenže politika nie je určovaná benevolentným sociálnym plánovačom obdareným všetkou potrebnou znalosťou, ale nie sú ani dôvody si myslieť, že by politický proces mohol tento predpoklad aproximovať.
Z tohto hľadiska sa obávam, že naivná snaha o vedomé vylepšovanie verejnej politiky, napríklad prostredníctvom poznatkov L&E nie je nepodobná snahe používať odhad najmenšími štvorcami na kontaminovaných dátach alebo snahe jazdiť monopostom F1 po ceste druhej triedy. V ani jednom z prípadov nebude výsledok efektívny. To čo podľa mňa L&E potrebuje je teória politiky, ktorá ráta s najhorším. Základy takej teórie sú napríklad v prácach Buchanana a Tullocka či niektorých Rakúšanov. Výsledkom takéhoto interdisciplinárneho skúmania by mohla byť nejaká robustná teória práva a ekonómie, ktorá by nám hovorila, aké inštitúcie sú schopné v nedokonalom politickom svete prežiť a neskaziť sa či neskorumpovať sa nevedomosťou a osobným záujmom sudcov a regulátorov, prípadne voličskou iracionalitou.
1/ Vliv Kaldor Hicks optimality na LE je dle meho mytus, jakkoli dobre udrzovany, ale driv nebo pozdeji se k toomu zde vyjadrim obsirneji.
2/ Nevychazela by ale teorie ktera pocita s "nejhorsim" minimalne ve svych omezenich z toho co je "nejlepsi"? (Pozn. definice "nejhorsiho" bude preci nutne odvozena od "nejlepsiho".) A pokud ano neni to pak pouze obycejna redukce na to co z onoho nejlepsiho je mozne vlviem ruznych faktoru dosahnout?
3/ "teória práva a ekonómie, ktorá by nám hovorila, aké inštitúcie sú schopné v nedokonalom politickom svete prežiť" - to mi pripomina otazky evolucnich ekonomu, konkretne praci P. Pelikana, ktery si klade otazku, ktere instituce jsou dostatecne flexibilni natolik aby prezily. Pro info odkazuji na seznam jeho cteni k vytecnemu kurzu co mel na VSE http://khp.vse.cz/KHP/WCMS_KHP.nsf/pages/Hp_906Instituce,EvoluceAHospodarskaPolitika.html
Ad 1. Minimálne taký dojem sa snaží L&E robiť, i keď to môže byť často problematické. Hľadáme také pravidlá a súdne rozhodnutia, ktoré maximalizujú spoločenskú hodnotu ekonomických zdrojov, či nie?
Ad 2. Hm, hm. Myslím si, že nie. Lebo ak sa snažíme "dizajnovať" pravidlá robustne, tak riešime celkom iný problém, ako keď ideme bohapusto maximalizovať spoločenský blahobyt alebo niečo podobné. To nie je iba o tom, že do pôvodného problému pridáme dodatočné obmedzenia toho typu, že politik/regulátor čelí neistote, nie je dokonale informovaný a pod. Robustnosť musí počítať aj s tým, že rady, ktoré L&E teoretik dá politikom a úradníkom môžu byť prekrútené. Musí za brať do úvahy, či je to pravidlo odolné voči rôznym druhom manipulácie, či je možné ho ľahko zrušiť a znefunkčniť, či nevytvára priestor pre diskrečné rozhodovanie atď., atď. V konečnom dôsledku by si to vyžadovalo celkom inú formuláciu toho pôvodného problému. Výzvou je nájsť nejakú teóriu alebo aspoň algoritmus pre vyhľadávanie takýchto pravidiel.
Ad 3. Sú tam isté styčné body s evolučnou ekonómiou tak ako ju chápe Prof. Pelikán. Je tam ale asi viac styčných bodov s Buchananovskou konštitučnou ekonómiou (ktorú v Česku praktizuje Prof. Karel Kouba).
"Minimálne taký dojem sa snaží L&E robiť, i keď to môže byť často problematické. Hľadáme také pravidlá a súdne rozhodnutia, ktoré maximalizujú spoločenskú hodnotu ekonomických zdrojov, či nie?"
dalibore, fakt? nemyslim tu otazku rypave. asi uplne nevim, co v soucasnosti na poli l&e frci, ale ja si vzdycky pro sebe definoval oblast zajmu l&e mnohem sireji a mozna i v podstate jinak - jako analyzu pravnich instituci pomoci ekonomickych nastroju a metod. nemyslim, ze je nutne hned "ekonomicky" optimalizovat pravidla. i kdyz chapu, ze to je asi posnerovsky (a tedy chicagsky) pristup k cele veci. je to ale opravdu zajimave? pokud ano, pro koho?
Onú rečnícku otázku som myslel s troškou irónie. Ja sa až tak často spoločenskú hodnotu zdrojov maximalizovať nesnažím, ale mám dojem, že to tvorí jadro chicagskeho prístupu, ktorý si nárokuje robiť normatívne závery (politika/pravidlo A je efektívna(e), mala by byť ustavená atp.).
Pre koho to je zaujímavé je ľahké odpovedať. Je to zaujímavé pe tých, ktorí si myslia, že ekonómia môže a má mať ambíciu ovplyvňovať a zlepšovať verejnú politiku. Ja k takým ľuďom nepatrím, najmä preto lebo si myslím, že - ako to hovorí Prof. Kouba - radiť politikom je zbytočné lebo to predpokladá, že nevedia identifikovať svoj záujem.
Čo som sa snažil v tom príspevku ukázať je to, že práve takéto chápanie L&E nie je bezproblémové a že počíta s priveľmi optimistickou víziou fungovania politiky a verejného sektora. Preto, ak by niekto z nás chcel politikom radiť, tak si myslím, že bue potrebovať niečo robustnejšie než len rady, ako maximalizovať spoločenskú hodnotu ekonomických zdrojov.
Schopnost law & economics ovlivnit akutalni normotvorbu je samozrejme problematicka z rady duvodu. Ovsem vznik law & economics a jeho robustni rozvoj v USA v poslednich 20-30 letech nebyl nikdy primarne motivovan snahou ovlivnovat normotvorbu. Naopak hlavnim motivatorem byla snaha vysvetlit, proc funguji ruzne instituce tak, jak funguji. Zejmena v americkem systemu, kdy pravo sestava z nescetneho mnozstvi precedentu, byla vzdy velmi silna snaha pravnich teoretiku nalezt v tomto chaosu nejaky rad a system. Ruzne skoly se o to pokouseli ruznym zpusobem (nektere i existenci jakehokoli radu odmitali) a pristup law & economics vychazel z toho, ze timto radem, ktery se prolina smesi zdanlive nesouvisejicich soudnich rozhodnuti, je postupne hledani ekonomicky efektivniho reseni. Uspech law & economics v USA je mozna dan prave tim, ze se tomuto smeru celkem zdarile podarilo vysvetlit radu jevu v americkem pravu. Je to pouha spekulace z me strany, ale relativni neuspech (ci pozdni nastup) law & economics v Evrope lze vysvetlovat tim, ze ona "objasnovaci" schopnost tohoto pristupu je zde znacne omezena -- rada instituci v evropskych pravnich radech zda se law & economics analyzam neodpovida. Z toho prameni dva mozne smery naseho usili: (i) pouzit law & economics v nikoli "objasnujicim", nybrz v "normotvornem" stylu, nebo (ii) zacit hledat jine vysvetleni instituci evropskeho prava, ktere neni zalozeno primarne na law & economics a ktere mimo jine vysvetli, proc tomu tak je. Jestlize ovsem kontinentalne evropsky system pravni kultury nemaximalizuje cisty benefit pro celou spolecnost (ve smyslu society), co maximalizuje a maximalizuje vubec neco, tj. lze vubec najit nejaky jednotici prvek, ktery je v pozadi? Mozna je to zalezitost velkych cisel -- v USA tisice soudcu pusobi jako normotvurci a vytvari svymi rozhodnutimi v urcite veci pomyslnou Gaussovu krivku, jejiz median ma tendenci byt konformni s law & economics pristupy. Na druhe strane v Evrope existuje omezene mnozstvi zakonodarcu (v zasade jeden parlament v urcite zemi) a efekt velkych cisel a hledani optimalniho reseni se ztraci. Pokud tomu tak opravdu je, pak by to konvenovalo legal origins theory, podle ktere common law vede k vytvoreni lepsich instituci nez civil law. Velmi kontroverzni tvrzeni, ovsem soucasne velmi zajimavy predmet zkoumani.
Souhlasím a děkuji za pěknou analogii.
"Snaha jezdit monopostem F1 po cestě druhé třídy" -- kde už jsem to slyšel ;)
Vím, že někteří považují matematizované ekonomy za sociální inženýry -- výjde jim 0.1 a už by regulovali, až by se z nich kouřilo. Ve skutečnosti je jim asi jasné, že regulovat má smysl jen po provedené řádné procedury a pokud výjde její prospěšnost "by wide margin".
Jsou to dvě různé otázky, zda:
a) regulace je prospěšná nebo škodlivá;
b) byl dodržen ekonomicky efektivní postup při zhodnocování a přijímání regulace.
Přestože v případě mnoha regulací není bod b) splněn (aka regulace byla přijata ze všech možných důvodů, jen ne z důvodu obecné prospěšnosti), přesto má smysl -- jistě poněkud "akademická" -- debata ve smyslu bodu a). Také je větší zábava, zamýšlet se, zda je určité opatření lepší / horší protože X, Y a Z, resp. bylo by lepší / horší, pokud A, B, C, než aprioristicky "zasmečovat" (do sítě), že opatření je špatné, protože koliduje se svatým trhem.
Na matematice neni vubec nic spatneho. Prave naopak. Mnoho socilanich inzenyru si ale mysli ze ji rozumi a ze to znamena ze rozumi i ekonomii. Jejich problemem pak ale neni naduzivani matematiky (i kdyz to je take problem ale z jineho soudku) ale jeji zneuzivani resp. uzivani nespravnym zpusobem. Velmi se mi libi poznamka Allana Feldmana v jednom jeho clanku o Kaldor Hicks efektivite: "The applied economist uses cost benefit analysis, consumers surplus measures and the Kaldor Hics test to boldly go where the teorist fears to tread".
Nic jako svaty trh neexistuje a nikdo rozumny to neprohlasuje. Ti kdo to delaji se dopusti stejnych nesmyslu jako socialni inzenyri, kteri na zaklade teoreticky primitivnich ale na operace slozitych modelu jsou schopni dovodit ze opice se krmi sterkem o prumeru 4-8 mm 85x denne. vetsinou dnes bereme trh jako default a hledame frikce, externality a s nimi se pokousime poradit.
Děkuju Ti za odpověď a za pěkný citát (žádného takového ekonoma ale naštěstí neznám) a víceméně souhlasím.
Ta opice zní vtipně, ale nedochází mi to (což je moje chyba). Nakopneš mě?
Teď mi to došlo. Tím "žádného takového ekonoma ale naštěstí neznám" jsem myslel ne Feldmana (i když toho neznám taky a děkuju za odkaz), ale sociálního inženýra.
Increasing risk and costs from food-borne illness has led food-processing firms to intensify pathogen reduction efforts. Hazard Analysis and Critical Control Points (HACCP) is one system for evaluating which hazards need to be controlled and where in the production process they can be controlled.I think about web site design.Firms may choose among many competing technologies that differ in cost and effectiveness at controlling pathogen growth. To evaluate a firm's pathogen control options, a probabilistic risk analysis model based on typical slaughterhouse practices is linked to a decision model to evaluate the cost effectiveness of seven combinations of pathogen-reducing technologies.It is very important to have internet marketing team.The likely comparative advantage of different strategies for large vs. small slaughterhouses is examined. Risk is compared for two cases with the same mean risk to illustrate the importance of correct model specification. The report concludes with a discussion of the institutional barriers and incomplete markets that affect the adoption and development of more effective pathogen reduction technologies.I never used internet phone.
Alumni
Navigace
Procházet archiv
Dokumenty
Odkazy
Šíma doporučuje:
Kuhn doporučuje:
Sobek doporučuje:
Dušek doporučuje:
A ještě pár dalších:
Vyhledávání
Přihlášení
Pro fandy Leblogu
Možná chcete umístit na svých stránkách odkazy/bannery na Leblog. K dispozici jsou bannery velikosti 88 x 31 a 180 x 80.
Myší ukažte na obrázek pomocí pravého kliku myší a volbou "Stáhnout obrázek jako" si obrázek stáhněte a pak umístěte dle libosti na svých stránkách. Spojte prosím s obrázkem aktivní link na adresu "http://www.leblog.cz".
this work is licensed under a Creative Commons License
Demokracie (přímá i zastupitelská) je v principu vládou nekompetentních. Řešení nejsou přijímána na základě odborné analýzy, ale hlasováním ambiciózních laiků, kteří především touží se zviditelnit. Tým právníků-specialistů pracuje několik let na přípravě návrhu zákona, který pak poslanci "vylepší" pozměňovacími návrhy k nepoznání. To je fakt, který by měl institucionální ekonom respektovat. Pokud má svou troškou přispět do legislativního mlýna, tak by měl podávat takové návrhy, které budou co nejodolnější vzhledem ke "zlepšovákům" těch, kteří mají zákonodárný mandát. V ruských extrémních podmínkách vítězily hrubé sovětské zbraně nad subtilní německou technikou.